Hnědák Schweinitzův, parazitující houba, která rozkládá dřevo

Nejedlá houba z čeledi troudnatcovité, která dosti hojně parazituje na bázích a kořenech živých i odumřelých jehličnanů, zejména borovic, smrků a modřínů, a velmi vzácně i na stromech listnatých. Způsobuje hnědou hnilobu kořenů, kdy je rozkládána především celulózní složka dřeva. Dřevo rychle ztrácí na objemu i hmotnosti, tmavne uvolňovaným ligninem, křehne, lehce se láme až drolí. V první fázi napadení dřevo mění barvu jen nepatrně, a ani technické vlastnosti dřeva nejsou příliš změněné. Ve druhé fázi se dřevo zbarvuje do hněda, a to zprvu od světle hnědé po kakaově hnědou barvu. Dochází ke značnému narušení technických vlastností dřeva a s tím souvisejících rizik s provozní bezpečností stromů. V poslední fázi dochází k úplnému rozpadu dřeva.

Další houby rostoucí na stromech a pařezech

Jak ho poznat

Jednoletá plodnice má vějířovitý až mělce nálevkovitý tvar, a centrálně či bokem přirůstá ke krátkému třeni s tím, že u bokem přirostlých plodnic třeň nemusí být vyvinutý. Mnohdy plodnice srůstají nebo se střechovitě nad sebou vyvíjí několik klobouků. Šířka klobouku dosahuje v průměru až 30 cm, je plochý nebo vmáčklý, hrubě plstnatý, v mládí žlutý, žlutohnědý či oranžově hnědý, při okraji světlejší a postupně od středu tmavnoucí přes rezavé odstíny až téměř do černa. Mladé plodnice bývají na omak měkké a vodnaté, v dospělosti vysychají. Hnědák zůstává dlouho na svém stanovišti a dlouho také vypadá jako čerstvý.

Kde se vyskytuje

Tato zajímavá houba se objevuje ve všech typech lesů. Upřednostňuje hluboké smrčiny, dosti hojně roste na kořenech nebo pařezech živých i mrtvých jehličnatých stromů, ale lze ji najít i ve smíšeném lese, především na bázích borovic. První plodnice se objevují v květnu a jsou k vidění až do zimy.

Mohlo by Vás také zajímat:

Kam vyrazit na houby v ČR

Jak poznat, jestli už rostou houby

Pěstování hub

Atlas hub