Úvod » Hnojníky obecný a inkoustový: chutné houby, které ale v žádném případě nezapíjejte alkoholem!

Hnojníky obecný a inkoustový: chutné houby, které ale v žádném případě nezapíjejte alkoholem!

 

Hnojníky dostaly své jméno podle toho, že většina z nich, ne však všechny, vyrůstají na hnoji nebo na velmi vydatně pohnojených místech. Jejich společným rysem je tzv. autolýza neboli roztékání klobouků. Kromě hnojníku nasetého, který stářím vysychá, nabývají plodnice hnojníků časem kašovité konzistence. Jejich zprvu bělavé lupeny postupně šediví a tmavnou, a nakonec se mění na mazlavou hmotu, která obklopuje pozůstatky třeně houby. Tato jedinečnost je způsob, jak rozšiřovat výtrusy. Ty na rozdíl od většiny ostatních hub, kde jsou výtrusy odváty jako prach, odkapávají společně s tekutinou.

Na území České republiky roste kolem patnácti druhů hnojníků a většina z nich je nejedlých. Výjimkou je jedlý hnojník obecný, který spolu s hnojníkem třpytivým a inkoustovým patří k nejhojnějším druhům na našem území. 

Hnojník obecný

Ač tomu název houby moc nenapovídá, skutečně se jedná o jedlou a navíc lahodnou houbu, která se může pyšnit nejen svým exotickým vzhledem, ale i léčivými účinky.

Jak již bylo zmíněno výše, jedná se jedlý druh, ovšem pouze za předpokladu, že se po jeho konzumaci nepožije alkohol, především pivo. V kombinaci s alkoholem totiž houba působí jako antabus, tedy lék, který se podává při léčbě alkoholismu. Tato inkompatibilita s alkoholem se projevuje bolestmi hlavy, zčervenáním v obličeji, dechovými obtížemi, bušením srdce, pocitem horka a nevolností až zvracením. 

7 mýtů o houbách

Jak ho poznat

hnojník obecný

Bílý klobouk má protáhle vejčitý, později zvoncovitý tvar a bývá pokrytý bělavými až nahnědlými měkkými šupinami. Válcovitý třeň s úzkým a kožnatým prstencem je vláknitý, bílý a až 20 cm vysoký.

Kde se vyskytuje

Plodnice hnojníku obecného rostou v malých či velkých skupinách, místy velmi hojně od července do října, převážně mimo les v trávě na zahradách, polích, travnatých okrajích cest apod.. S oblibou se vyskytuje na hnojených stanovištích.

Využití v kuchyni

rozkládající se hnojník

Z kulinářského hlediska je nejdůležitější používat hnojníky čerstvé, tedy dokud mají neotevřený klobouk a bílé, či narůžovělé lupeny. Zároveň se musí zpracovat brzy po sběru, neboť i mladé plodnice se začnou brzy rozkládat. Z hnojníku obecného si můžete připravit vynikající polévku anebo karbanátky. Velmi mladé, ještě uzavřené a tvrdé plodnice jsou vynikající v octě.

Zkombinovat ho můžete zkusit i s bedlou vysokou. Osmahněte tyto dvě houby na cibuli a zahusťte je bramborou. Uvidíte sami, že se jedná o lahodnou kombinaci.

Léčivé účinky

Hnojník obecný je bohatý na bílkoviny, aminokyseliny, uhlohydráty, vlákninu, draslík, hořčík, vápník, železo, mangan a zinek. Je zdrojem několika důležitých vitamínů, jako je vitamín B1, B2 a C. Doporučuje se konzumovat ho na podporu trávení a při léčbě hemoroidů. Čínští vědci zjistili, že u některých typů nádorů hnojník úplně zastaví bujení rakovinných buněk. Kromě toho se významně podílí na snížení hladiny cukru v krvi a snižuje krevní tlak. Má mírné analgetické účinky, například při bolestech kloubů, a posiluje imunitní systém.

Je třeba mít na paměti, že kvalita houby je v přímém poměru ke kvalitě substrátu, na němž roste. Z toho vyplývá, že byste měli při sběru hub dát vždy přednost ekologicky čistým lesům či loukám. Houby sbírejte do košíků či plátěných pytlíků, a rozhodně se vyvarujte použití plastových tašek.

I jedlé houby Vás mohou otrávit. Víme, jak se tomu vyhnout!

Hnojník inkoustový

hnojník inkoustový

Hnojník inkoustový dostal svůj název proto, že byl v minulosti používán mnichy k získání jemného inkoustu na psaní, který vyráběli z roztékajících se klobouků s trochou vody a špetkou hřebíčku.  

Klobouk bývá široký 3 – 10 cm, zprvu vejčitý, později široce zvoncovitý, barvy šedé či šedohnědé. Je zřetelně podélně rýhovaný a na středu mívá drobné šupinky. Jsou ale i případy, kdy je celý lysý.

Stejně jako hnojník obecný, se i hnojník inkoustový stává jedovatým, v případě požití s alkoholem. Tato otrava je daleko silnější, než v případě hnojníku obecného. Za 20 minut až 2 hodiny po vypití alkoholu, kterému předcházela konzumace hnojníku, se na tváři postiženého objeví červené skvrny a někdy až zfialovění pokožky. Skvrny pokračují na trup, objevují se pocity horkosti a tep se zrychluje na 130 – 150 úderů za minutu. Onemocnění se nijak neléčí a příznaky otravy po několika hodinách samy ustoupí, pokud je konzument nepodpoří dalším alkoholem.

 

Mohlo by Vás také zajímat:

Atlas hub

Inspirace na tradiční recepty z hub

Jak poznat, zda už rostou houby