Hřib kovář, chuťově vynikající a krásná houba

Atraktivní houba z čeledi hřibovitých, která patří mezi tzv. modráky, tedy hřibovité houby, které v místě poranění rychle zmodrají. Je velmi, velmi chutný, musíte ho však vždy náležitě tepelně upravit, protože v syrovém nebo nedovařeném stavu vyvolává trávicí potíže. Jeho nespornou výhodou je fakt, že je dobře odolný vůči červivění a také snáší delší uložení v čerstvém stavu.

Jak ho poznat

V mládí polokulovitý, v dospělosti rozložený až polštářkovitý klobouk mívá v průměru 5 – 20 cm. Zprvu je jemně plstnatý se sametovým vzhledem, později je lysý, a může být hrbolkatě nerovný. Co se týče barvy, je velmi proměnlivý. Může být hnědý, černohnědý či olivově hnědý, a výjimkou nejsou ani rezavé, žluté nebo oranžové barevné odstíny. Na jeho okraji je patrná slabá okrová linka. 

Rourky kováře jsou žlutozelené, nejprve se žlutými, ale brzy karmínově červenými póry, a na řezu ihned modrají. Třeň je v mládí téměř kulovitý nebo soudkovitý, později kyjovitý až válcovitý. Jeho dolní polovina je nápadně širší, zbarvená do olivově hnědé, směrem vzhůru pak třeň žloutne. Dobrým poznávacím znakem kováře je, že povrch třeně nemá tzv. síťku, a v horní části bývá hustě pokrytý nepravidelnými červenými zrníčky až šupinkami. 

Víte, jak poznat jedovaté a hořké hřiby?

Kde se vyskytuje

Hřib kovář je jednou z prvních jarních hřibovitých hub. Plodnice se začínají objevovat od poloviny května a rostou až do října. Roste ve všech typech lesů a nejhojněji se vyskytuje zejména v horských a podhorských oblastech, kde tvoří mykorhizu zejména se smrky. V nižších polohách  pak často s duby a buky.

Využití v kuchyni

V kuchyni je všestranně využitelný. Uplatnění najde v tradiční smaženici nebo při přípravě polévek, omáček či směsí, kterým dodává výtečnou chuť a jemně červený nádech. Vůně mnohých hřibů se sušením rozvine, kovář však sušením vůni ztrácí, a proto se k sušení příliš nedoporučuje.

14 skvělých houbových receptů

Možná záměna

Nezkušení houbaři mohou hřiba kováře zaměnit s dalším modrákem, hřibem kříštěm, který je mírně jedovatý a velmi hořký. Proti jedlému hřibu je světlejší, klobouk má zpravidla šedobílý, ústí rourek citronově žluté a třeň má červenou síťku. Dužina kříště je bílá až žlutá, a nápadně hořká. 

Mohlo by Vás také zajímat:

Atlas hub

Nejlepší recepty z hub

Podívejte se, jak by měla vypadat správná houbařská výbava