Kozák březový a kozák dubový – chutné letní houby, ale pozor na sběr kozáka dubového, je ohrožený!

Kozáci jsou hřibovité houby známé zejména bílým, černě šupinkatým třeněm. Jsou široce rozšířené a chuťově patří mezi dobré jedlé houby vhodné k všestrannému použití.

Kozák březový

Kozák březový je nejrozšířenějším kozákem u nás. Tato jedlá stopkovýtrusá houba je od pradávna považována za „obyčejnou“. Zejména pro tvrdou třeň a často houbovitý klobouk dostal hřib název od slova „kozí“ ve významu „podřadný“.

Jak ho poznat

Klobouk kozáka březového má v průměru 5 – 15 cm, za mlada se vyznačuje polokulovitým tvarem, který nabírá podobu bochníku. Pokožka je zprvu jemně plstnatá a suchá, u starších plodnic za vlhka ztratí svou hebkost a stává se lepkavou a slizkou. Zbarvení klobouku přechází od šedé, přes šedohnědou až hnědou. Naspodu klobouku jsou okrouhlé, zprvu bělavé, později šedookrové póry. 

Třeň kozáka má štíhlý válcovitý nebo mírně kyjovitý tvar. Vysoký je 8 – 20 cm a směrem nahoru se zužuje. Bělavý základ hustě pokrývají odstávající šedohnědé až černé šupinky. Dužnina je jemná a pevná, dospělý kozák březový ale ze země nasává vlhkost což zapříčiňuje její vodnatění.

Kde se vyskytuje

Jak už jeho název napovídá, roste hojně pod břízami, se kterými tvoří mykorhizu, a často ho můžeme nalézt například společně s křemenáčem březovým. Zpravidla roste samostatně, méně často pak v menších skupinách. Plodnice lze sbírat od května do října, při příznivém počasí až do listopadu. Jeho hlavním obdobím je přelom léta a podzimu, tedy srpen a září. Daří se mu zejména za vlhka. 

Využití v kuchyni

Kozáky obecně patří mezi velmi vyhledávané houby. Ke sběru se hodí spíše mladší plodnice, protože u starších plodnic má klobouk sklon k měknutí a třeň naopak k dřevnatění. Za vlhka je houba často nasáklá vodou a kozák je tak náchylný k plesnivění. Houbová plíseň napadá celou plodnici a dává jí ojíněný vzhled. Takové houby nejsou pro konzumaci vhodné. 

V kuchyni je všestranně využitelný. Hodí se například do omáček, pod maso nebo jej můžete usmažit v trojobalu jako řízky. Při tepelném zpracování dužina černá, což ale nemá žádný vliv na výslednou chuť. Lze jej také sušit, ačkoliv se kvůli vodnatosti suší obtížně. Drcené sušené houby pak poslouží jako kořenící prášek do polévek a podobně.

Kozák dubový

Roztroušeně až vzácně se vyskytující houba rostoucí od léta do podzimu pod listnáči v teplejších oblastech. Od ostatních kozáků se pozná podle žluté barvy pórů. Je jedlý, ale pro svůj vzácný výskyt by se neměl sbírat. V Červeném seznamu makromycetů ČR je kozák dubový uveden v kategorii zranitelných druhů.

Jak ho poznat

Klobouk je v průměru široký 4 – 20 cm, v mládí vyklenutý, ve stáří pak plochý a lysý. Jeho barva je zprvu světle olivově žlutá, později žlutohnědá až hnědá, a povrch bývá v dospělosti políčkovitě rozpraskaný.

Rourky i póry mají zbarvení jasně žluté a poraněním fialově hnědnou. Třeň je bělavý, pokrytý drobnými tmavšími šupinkami, a otlačením také tmavne. Dužnina je pevná, tuhá, ve třeni skoro vláknitá, světle citrónově žluté až bělavé barvy. Na řezu se zbarvuje vínově až černě.

Kde se vyskytuje:

Roste vzácně v teplejších polohách v doubravách i ve smíšených lesích pod duby a habry, zejména od července do září. Z důvodu vzácného výskytu byl navržen k zákonné ochraně jako ohrožený druh.

Inspirace na chutné recepty z hub

Jak poznat, jestli už rostou houby

Je lepší, vyrazit na houby ráno nebo večer? Máme pro Vás odpověď