Úvod » Nedohub zlatovýtrusý: houba, která nám může zkazit radost z houbaření

Nedohub zlatovýtrusý: houba, která nám může zkazit radost z houbaření

 

Tato parazitická vřeckovýtrusná houba infikuje různé druhy hub, nejčastěji pak hřiby, na kterých vytváří bělavý, zlatožlutý nebo žlutohnědý povlak. Jeho slovenský název „hubožer“ přesně vystihuje, co s napadenou houbou udělá. Napadená plodnice se rozkládá a na tomto procesu se přiživí i celá řada bakterií a mikroskopických hub. Toto společenstvo produkuje pestrou škálu látek, z nichž některé jsou pro člověka toxické. Z tohoto důvodu napadené plodnice nekonzumujeme a nepomůže ani vyříznutí napadené části, protože celá plodnice je již pravděpodobně prorostlá myceliem nedohubu, byť to nemusí být ještě okem patrné.

Napadené plodnice mají nejprve bílé skvrny, hlavně na rourkách, které se v místech napadení deformují. Později je celá napadená plodnice hřibu bílá a po uzrání nepohlavních výtrusů nedohubu je zlatožlutá a rozpadá se v prach.

Kde se vyskytuje

Nedohub zlatovýtrusý neboli prašnička zlatožlutá se hojně vyskytuje od června do listopadu na vlhkých plodnicích především hřibovitých hub z okruhu hřibu žlutomasého, lidově nazývaného babka. Je známý též z čechratek a kořenovců, které jsou systematicky blízké právě hřibům. Babky sice nepatří mezi příliš kvalitní houby, ale protože rostou všude a ve velkém množství, houbaři je rádi sbírají a konzumují. Měly by však být sbírány výhradně mladé plodnice, jejichž kloboučky nejsou ještě pokryté sítí prasklinek a nejsou napadeny nedohubem. Určitý problém představuje také jejich sušení. Jejich dužnina s vysokým obsahem vody totiž velice špatně vysychá i ve výkonné sušičce a parazitický nedohub tak dále roste i na rozkrájené houbě a produkuje nebezpečné mykotoxiny.

Rozšířený je v Evropě a Severní Americe, ale také v západní Austrálii.

Otrava nedohubem zlatovýtrusým

Jak již bylo zmíněno výše, produkuje nedohub zlatovýtrusý mnohé toxické látky, které můžou způsobit i vážnější otravyOtrava nedohubem se projeví po 4 – 6 hodinách po požití napadené houby. Prvními příznaky jsou nevolnost, průjem, zvracení a bolest břicha. Tyto příznaky bývají podobné příznakům při otravě muchomůrkou zelenou, a postiženého je nutné sledovat a tuto možnost rozborem potvrdit či vyloučit. Mykolog Kubička uvádí u otrav napadenými nebo zkaženými houbami méně úporné zvracení a nižší vzestup aktivity transamináz ve srovnání s otravou muchomůrkou zelenou.

 

Mohlo by Vás také zajímat:

Další jedovaté houby českých lesů a hájů

Kam vyrazit na houby v ČR

Jak poznat, jestli už rostou houby