Penízovka sametonohá, širokolupenná, kořenující – lupenaté houby, které v lese najdete především v zimě

Penízovky jsou drobné a obvykle skupinově nebo trsnatě rostoucí houby, mezi nimiž najdeme i několik jedlých druhů. Všechny penízovky vyrůstají saprotrofně, tedy získávají živiny z odumřelých organismů, a vyznačují se většinou bílým výtrusným prachem. Nejoblíbenějším a nejvyhledávanějším druhem je penízovka sametonohá, na kterou se v tomto článku zaměříme, a okrajově se podíváme i na penízovku širokolupennou a kořenující.

Penízovka sametonohá

Penízovka sametonohá patří k nejchutnějším a nejprospěšnějším houbám. Vyznačuje se podobně příznivými účinky jako hlíva ústřičná a rovněž se dá pěstovat.

Jak ji poznat

Houba má medově žlutý až oranžový klobouk, ve všech stupních vývoje vždy zploštělý až lehce vyklenutý, za vlhka slizký a lesklý. Jeho šířka se pohybuje od dvou do deseti centimetrů.  Řídké lupeny jsou v mládí bělavé, později okrové. Při sběru se zaměřte na sametově ojíněný, často podélně vrásčitý třeň, který se postupně zbarvuje do hnědočerna. Pak Vám nebude hrozit záměna za žádný nebezpečný druh. 

Kde se vyskytuje

Roste v bohatých trsech na mrtvém dřevě nejrůznějších listnatých stromů, především ve vlhčím prostředí podél různých vodních toků. Objevuje se nejdříve počátkem října a nalézt ji můžete dokonce i v dubnu. Dokáže odolávat silnějším mrazům, takže i když zmrzne, většinou při následné oblevě rozmrzne a roste v nezměněné kvalitě dál.

Využití v kuchyni

Penízovka sametonohá patří k nejchutnějším houbám. Před konzumací ji ale vždy dobře provařte a jezte jen kloboučky, které jsou vynikající na pečeném kuřeti, s dušeným masem, v rizotu, polévkách a omáčkách. Výbornou pochoutku představují také přírodně osmahnuté kloboučky, které osmažíte s cibulkou na sádle a po změknutí přidáte na topinku. 

Nejlépe se houba skladuje usušená nebo rozdrcená na koření.

Léčivé účinky

Penízovka sametonohá obsahuje celou řadu látek s léčivými účinky. Obsahuje látky se silnými protirakovinnými účinky, zejména u rakoviny vaječníků a karcinomu prostaty, antibakteriálními účinky, včetně látek proti zlatému stafylokoku, jakož i látky snižující krevní tlak a hladinu cholesterolu. 

Penízovka širokolupenná

Najdete ji v jehličnatých i listnatých lesích, objevuje se jednotlivě i v menších skupinách a setkat se s ní můžeme v období od května do října. Její růst zpravidla končí s prvními chladnými nocemi pozdního podzimu. Vyznačuje se poměrně statnými, v mládí pevnými, později křehčími plodnicemi s šedohnědými až světle okrovými klobouky, řídkými zoubkatými lupeny a podélně rýhovaným bílým třeněm. Patří k dobře poznatelným houbám, které bychom neměli za jiný druh zaměnit.

Dříve byla považována za jedlou, ale v současné době se uvádí jako mírně jedovatá či nejedlá.

Penízovka kořenující

Penízovka kořenující patří k zajímavým houbám rostoucím i v období, kdy jiné druhy hub příliš nerostou, což je dáno tím, že čerpá vláhu ze dřeva. Vyrůstá ze starých pařezů dubů, buků, habrů a některých jiných listnáčů. Jejím nejcharakterističtějším znakem je dlouhý třeň, který pod zemí pokračuje v dlouhý kořen, ve výjimečných případech dosahující až 50 cm. Klobouk bývá slizký a charakteristicky zvrásněný, lupeny jsou poměrně řídké, tlusté a bělavě krémové. Jedná se o jedlou houbu, přičemž ke konzumaci se používají pouze klobouky, které jsou ale bohužel dosti často červivé. 

Víme, kam byste měli vyrazit na houby, abyste neodešli z lesa s prázdnou

Jak poznat, jestli už rostou houby

Atlas hub