Ucháč obrovský a ucháč obecný – pozor na rozdíly mezi tímto jedlým a jedovatým druhem

Ucháč obrovský

Jedlá jarní vřeckovýtrusná houba z čeledi desticovité, vyznačující se mozkovitě zprohýbaným kloboukem.

Jak ho poznat

Plodnice jsou velká asi 5–20 cm, rozdělené na mohutný klobouk a zpravidla krátký třeň. Klobouk má nepravidelný oblý tvar, na povrchu laločnatě  zvrásněný do podlouhlých oblých hrbolů a stočených lalůčků, charakterem připomínajících povrch lidského mozku. Barva klobouku je okrová, hnědá až rezavě žlutohnědá. 

Třeň je mnohem kratší než klobouk, je nápadně široký, vrásčitý a dutý, barvy bělavé až světle okrové. Dužina je v celé plodnici dutá, tvoří přepážky mezi jednotlivými dutinami, a její barva je bělavá.

Kde se vyskytuje

Tato jarní houba se nepříliš hojně vyskytuje od března do května v jehličnatých lesích na kořenech odumřelých stromů nebo tlejících pařezech, především smrků.

Využití v kuchyni

Ucháč obrovský je jedlý a velmi chutný. Před přípravou jídla je však doporučováno jej povařit a vodu slít. Rovněž je radno vyhnout se sběru starších plodnic. 

Možná záměna

Nebezpečí při sběru tohoto druhu tkví zejména v možnosti záměny za značně podobný, nebezpečně jedovatý druh, ucháč obecný, o kterém se více dozvíte níže. Oproti ucháči obrovskému má ucháč obecný červenohnědý až kaštanově hnědý klobouk, jemnější a hustší mozkovité závity na klobouku, a celkově o něco menší plodnice s obvykle užším třeněm. Sběr ucháče obrovského raději doporučujeme jen osobám, které oba druhy spolehlivě znají a rozeznají. 

Ucháč obecný

Jedovatá, avšak dříve sbíraná vřeckovýtrusná houba z čeledi chřapáčovitých, vyznačující se mozkovitě laločnatým kloboukem, rostoucí na jaře v jehličnatých lesích. V České republice byl na trzích prodáván až do 50. let 20. století, občasné otravy po jeho požití, však nakonec vedly k zákazu jeho prodeje. Záhadnost těchto otrav spočívala především v tom, že se nedostavovaly pravidelně po jeho konzumaci, a že byl mnohými osobami běžně požíván beze škody. To je vysvětlováno například kolísajícím množstvím jedu v plodnicích, stářím plodnic, mírou tepelné úpravy či odlišnou citlivostí osob na jed. Jed působí především na trávicí ústrojí a játra, a některé příznaky se podobají otravě muchomůrkou zelenou.

První pomoc při otravě houbami. Víte jak se zachovat?

Jak ho poznat

Plodnice jsou celé duté, zprohýbané, s klobouky nepravidelně kulovitými, širokými 3 – 10 cm v průměru. Jejich barva je tmavě hnědá až kaštanová. Třeň je bílý nebo bělavý, v chladnu načervenalý, válcovitý, dlouhý 3 – 6 cm.

Kde se vyskytuje

Hledat byste ho měli v jehličnatých a smíšených lesích, hlavně pod smrky a borovicemi, nejčastěji na holé půdě nebo v mechu a jehličí, v období března až května.

Potřebujete více informací k jiným druhům hub? Vyzkoušejte náš atlas hub!

Víte, jaké houby můžete právě najít v českých lesích?

Bez správné houbařské výbavy ani ránu!