Límcovka měděnková – jedlá houba, která mate svým jedovatým vzhledem

Krásná podzimní houba z čeledi límcovkovitých, která zdobí jehličnaté i listnaté lesy. I přesto, že vypadá opravdu jedovatě, jedná se o jedlou houbu, kterou houbaři rádi přidávají do různých směsí.

Jak ji poznat

Klobouk má průměr 2–9 cm, v mládí je polokulovitý, později ploše vyklenutý až plochý a nepravidelně zprohýbaný, většinou s tupým centrálním hrbolkem. Povrch je pokrytý slizem, v němž jsou vidět bílé šupinkaté zbytky plachetky.  V mládí má tmavě modrozelenou až měděnkově zelenou barvu, postupně od středu bledne do žlutozelených až okrových odstínů.

Třeň je válcovitý, vysoký 4-10 cm, a zbarvený podobně nebo o něco světleji než klobouk. Asi ve 2/3 třeně je zpravidla výrazný bílý prsten, který z vrchní strany dostává nafialovělý odstín od vypadávajících dozrálých výtrusů. Pod prstenem je třeň pokryt bílými šupinami.

Kde se vyskytuje

Nejhojněji se límcovka vyskytuje koncem září, nalézt ji však můžete od pozdního léta až do konce podzimu,  a to zejména na tlejícím dřevě jehličnatých stromů v lesích. Vyhledává zejména vlhké prostředí a chudší půdy. 

Využití v kuchyni

Ač byste jedovatěji a nepoživatelněji vypadající houbu pohledali, jedná se skutečně o jedlý druh, který lze použít do směsí či na nakládání.

Jak si připravit správné houbové zásoby na zimu

Možná záměna

Límcovka měděnková bývá velmi často zaměňována za límcovku modrou. S rozlišováním obou těchto druhů může být někdy problém, pokud jsou však plodnice vzrostlejší a jsou opatřeny celistvým nálevkovitým prstýnkem, jedná se určitě o límcovku měděnkovou. Další rozdíly jsou patrné na klobouku, a to především u dospělých plodnic, protože povrch klobouku límcovky modré vyjma jeho okraje nezdobí šupinky. Pro límcovku měděnkovou jsou také charakteristické šedofialové až hnědofialové lupeny s bílým ostřím, což u límcovky modré neplatí.

Límcovka vrásčitoprstenná

Jedlá, v přírodě dosti vzácná, nápadná houba rostoucí od jara do podzimu na člověkem ovlivněných stanovištích, například dřevní štěpce nebo tlející slámě. 

Klobouk je 6 až 15 cm široký, podvinutý, později plochý, v mládí vínově hnědý s nepravidelnými bělavými zbytky vela, pak okrově hnědavý, ve stáří až krémový. Lupeny jsou široce připojené, světle šedé, později až černofialové, s bělavým jemně zoubkatým ostřím. Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, nahoře jemně rýhovaný, s mohutným blanitým, svrchu rýhovaným prstenem, který má na spodní straně výrazné zubaté šupiny.

Atlas hub

Nejlepší recepty z hub

Nechce se Vám do lesa? Vypěstujte si houby doma