Rosolovka mozkovitá, listovitá a řasotvará jsou nejedlé dřevokazné houby

Tremella mesenterica Retz. ex Hook, syn Tremella lutescens Fr. Yellow Brain Fungus, Trémelle mésentérique, Goldgelber Zitterling, Aranyos rezgõgomba, Tremella arancione, Gele trilzwam. Fruit body 2–10cm across, comprising soft, flabby, gelatinous lobes and folds, golden-yellow to orange, drying dark orange, horny, and brittle. Spores white, broadly ovate to subglobose, 7–10 x 6–10µ. Basidia resembling hot cross buns when seen from above. Habitat on dead deciduous branches, sometimes still attached to the tree. Season all year, especially late autumn. Frequent. Not edible. Distribution, America and Europe (source R. Phillips).

Rosolovka mozkovitá

Tato nejedlá dřevokazná houba patří k těm nejprospěšnějším houbám z hlediska pozitivních účinků na naše zdraví. Vyznačuje se například protirakovinovými, imunostimulačními, protizánětlivými nebo antialergickými účinky.

Jak ji poznat

Velmi nápadné plodnice, které jsou 2 – 4 cm široké, jsou charakteristické svou zlatožlutou až žlutooranžovou barvou. Mají rosolovitou konzistenci a jsou rozdělené v hojné, mozkovitě zprohýbané laloky. Za suchého počasí vysychají do tenké, suché, oranžově průsvitné blanky, a za vlhka opět oživují a nabývají původní tvar a konzistenci.

Kde se vyskytuje

Jasně žluté gelatinózní plodnice této houby můžete nalézt hojně po celý rok na odumřelém dřevě nejrůznějších listnatých stromů, zejména pak na dubech, vrbách, habrech nebo lipách. c

Rosolovka listovitá

Jak ji poznat

Jednoleté plodnice jsou pevně vrostlé do substrátu. V mládí jsou mozkovitě zprohýbané, později složené z tenkých, zprohýbaných až kadeřavých, na okraji zaoblených laloků. Dosahují šířky 3 – 15 cm, jsou pružné až slabě chrupavčité, průsvitné a na povrchu lesklé. Zbarvené jsou hnědožlutě, později rezavě hnědě až hnědě. Za sucha tvrdnou a tmavnou až do hnědočerné barvy, po namočení se opět oživují a nabývají zpět původní tvar i barvu.

Kde se vyskytuje

Roste nepříliš hojně na mrtvém dřevě listnáčů, zejména dubů, buků nebo bříz, méně často i jehličnanů, především borovic. Zřejmě parazituje na myceliu pevníku chlupatého a jiných kornatcovitých hub. Vyrůstá od léta do zimy, obzvláště pak v chladnějším a vlhčím období roku nebo po déletrvajících deštích.

Houby rostoucí na stromech a pařezech

Rosolovka řasotvará

Rosolovka řasotvará, neboli rosolovka stříbrná, je běžně využívaná v tradiční asijské kuchyni do dezertů, salátů, polévek a podobně, a přisuzují se jí i jisté léčivé účinky. Díky obsaženým polysacharidům stimuluje imunitní systém, a má protizánětlivý a antialergický efekt. Vysoká koncentrace vlákniny přispívá ke střevní perstaltice a snížení absorpce tuků, a pomáhá i při léčbě hypertenze, nachlazení a bronchitidy.

V našich lesích ji bohužel nenajdete, protože se jí daří zejména v klimatických podmínkách subtropických oblastí, kde se dá snadno nalézt na mrtvých větvích stromů s velkými listy. Také se pěstuje, suší a v sušeném stavu dováží do Evropy. Před použitím ji stačí namočit do vody, čímž získá původní konzistenci a tvar.

Rosolovka mozkovitá, listovitá a řasotvará jsou nejedlé dřevokazné houby